Zamyšlení nad naší účastí v NATO – 5. díl

Tento článek je 5. díl série Naše účast v NATO. Dosud vyšlo dílů 5

5. Jak zajistit naši bezpečnost po vystoupení z NATO

Mainstreamem a některými našimi politiky je rozšiřováno mezi občany naší země dogma, že „NATO nemá alternativu“. A není to tak dlouho, kdy to bylo slyšet od hlavních představitelů našich parlamentních stran bez rozdílu. No, pro ty lidi, kteří chtějí krást cizí suroviny, území, vraždit občany jiných zemí apod. je to pravda.

Žádná podobná organizace, která by usilovala o něco podobného a navíc již takto otevřeně jako NATO, na světě neexistuje.

Pokud ale budeme usilovat o mírové soužití a spolupráci s dalšími zeměmi, takové možnosti existují, a to buď pro ČR jako jednotlivý stát či pro ČR v rámci nového regionálního seskupení.

První možnost představuje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jako mezinárodní bezpečnostní organizace, která vznikla v r. 1995, a to transformací původní Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), známé též jako Helsinská konference, jejíž Závěrečný akt byl podepsán v Helsinkách 1.8.1975 nejvyššími představiteli 33 Evropských zemí, USA a Kanady.

Členy této organizace je celkem 57 států, především pak evropských, dále USA a Kanada a dále států z oblasti Středozemního moře, dále pak zakavkazské a středoasijské státy. Tedy vč. ČR a též i Ruska. S ohledem na politický vývoj po r. 1995 je nesporné, že obsah dohod spadajících pod OBSE by bylo třeba v některých případech aktualizovat.


Autor: Ing. Jaroslav Tichý, Publikováno: 7.11.2018.


Této dohody se účastnily jednotlivé zainteresované státy samostatně. S ohledem na posun v realizaci projektu světových globalistů směrem k vytvoření jediné evropské říše s pozdějším plánovaným přechodem na evropský islámský chálifát se nabízí za současných podmínek aktuální otázka, zda by se takové smlouvy mohly zúčastnit i jednotlivé evropské země stojící mimo EU v případě jejich předchozího odchodu z této organizace. Ze zkušeností s brexitem již víme, že EU se v odvetě snaží odcházejícímu členovi znepříjemnit další činnost, jak to jen jde. Členy OBSE jednotlivé evropské země zatím ale jsou.

Pro případ vzniku komplikací navrhujeme druhou možnost, kterou je vyhlášení trvalé neutrality většího územního celku (Konfederace nezávislých středoevropských zemí) vzniklého na bázi V4+, a to s nezbytnou garancí USA a Ruska. Pak by bylo možné realizovat projekt Trojmoří, tj. pásu zemí od Baltu po Černé moře (či příp. po Jaderské moře) avšak s tím, že v něm nebudou armády a základny ani USA ani EU či Německa.

Pokud by se na takovém řešení, které by současně oddělovala Rusko a EU, dohodly USA a Rusko, zdá se být takové řešení jednodušší, než je v dané situace aktualizace obsahu dříve uzavřených dohod v rámci OBSE. Ta totiž vyžaduje souhlasu daleko většího počtu zemí.

Důvody, pro které je třeba vystoupit z NATO, byly již uvedeny. Tento krok je třeba učinit jak z důvodu snížení našeho ohrožení, tak i odmítnutí stát se podílníkem na dalších zločinech NATO.

Přesto je třeba vnímat dnešní realitu a uvědomit si, že naše možnosti, jak si nově zajistit naši bezpečnost spočívají v některé z obou uvedených variant. Případná námitka, že bychom mohli zůstat jako stát po vystoupení z NATO (a EU) jednotlivě tak, jako tomu bylo v ještě 90. letech minulého století, neobstojí. Doba a podmínky se totiž v mezidobí podstatně změnily. Naší společnou snahou by tedy nemělo být jen vyjadřování toho, co chceme, nýbrž především naznačováním cest, jak toho dosáhnout.

 

Konec série

 

Ing.Jaroslav Tichý


Procházení sérií<< Zamyšlení nad naší účastí v NATO – 4. díl
Lajkování a sdílení

Autor příspěvku: Ing. Jaroslav Tichý

Ing. Jaroslav Tichý

Napsat komentář