Vladimir Putin na křižovatce

Tento podzim zahájí Trump operaci k likvidaci „Západního“ projektu.

V souvislosti s blížícím se setkáním mezi Putinem a Trumpem je třeba objasnit několik okolností. Především roli samotného Putina. Nyní existuje možnost volby, a je třeba ji správně vyhodnotit.

Dobrou odpověď dává teorie globálních projektů. Podstatné je to, že každá země, která na světě o něco usiluje, by měla buď vytvořit svůj vlastní globální projekt (který se dlouhodobě dostává do systému globalizace), nebo se připojit ve slabší pozici k nějakému existujícímu projektu. Proč ve slabší? Protože každý globální projekt má projektovou elitu a dostat se do ní není snadné. Je to podrobně popsáno v „Lestnice v něbo / Schodišti do nebe“.

V roce 1991 se Rusko pokusilo připojit k „Západnímu“ globálnímu projektu. Ale bylo odmítnuto při vyjednávání o vytvoření více či méně přijatelných podmínek pro takový vstup. Výsledkem je, že ztratilo světové trhy především pro mnoho typů high-tech produktů (například leteckého vybavení) a došlo k ohromnému poklesu životní úrovně. Ale co je nejdůležitější, ztratilo příležitost formulovat pravidla a plány svého budoucího života. Proto se ekonomika země dostala do permanentního poklesu, bez jakýchkoliv vyhlídek. A dostat se z toho je nemožné, protože hospodářská politika země se určuje podle pravidel MMF – hlavního ekonomického štábu „Západního“ globálního projektu, ve kterém Rusko nemá hlasovací právo. Teoreticky (komentátoři obviňují Putina, že „všechno zkazil“), je možné se ze „Západního“ globálního projektu dostat – ale jaká pak bude úroveň ekonomiky? A kde získat potřebné zdroje?

Už dávno pryč jsou doby, kdy Rusko (přesněji SSSR) bylo ekonomicky soběstačné. A to znamená, že – v každém případě! – potřebuje spojence, s nimiž musí tuto pozici koordinovat. Do určité doby Putin aktivně manévroval, obecně však zůstával v rámci systému řízení „Západního“ globálního projektu, ale nyní obdržel nabídku od Trumpa.

Podstata návrhu je jasná: Trump nabízí alianci ke zničení organizační a řídící struktury „Západního“ globálního projektu (tj – současný svět, Bretton Woods, finanční systém). Vzhledem k tomu, že Evropská unie, která je hlavním obchodním partnerem Ruska, je podřízená elitám „Západního“ globálního projektu, taková akce nevyhnutelně způsobí vážný kolaps v Evropské unii.

Trumpovy návrhy budou samozřejmě obsahovat dodatečné „bonusy“ pro Putina, zahrnující různé geopolitické aspekty, jako například „vezměte si Ukrajinu a dělejte tam, co chcete“.

Putin má tři základní varianty odpovědi, které jsou jasně popsány v rámci teorie globálních projektů:

První je odmítnout a pokračovat v interakci se „Západním“ globálním projektem. To znamená zejména nutnost vzdát se Krymu, provádět důchodovou reformu, urychlit privatizaci Gazpormu a Rozněftu atd. Není pochyb o tom, že v tomto případě budou Putinovy dny velmi brzo sečteny, a to i proto, že ke zhroucení trhů – zdá se – dojde velmi brzy (jinak by Trump tolik nespěchal).
Druhou možností je přijmout nabídku Trumpa a vstoupit do koalice s ním, nejen v záporném střednědobého scénáři (tj zničení infrastruktury „Západního“ globálního projektu), ale také ve vytvoření (reinkarnaci) „Kapitalistického“ projektu. To dovolí nejen řešit problém, který se objevil po odstranění (vycházejícího od Británie) ruských představitelů světové elity v roce 1918. To znamená druhý vstup ruských zástupců mezi světovou elitu, ale také zvýšení šance na zlepšení vztahů s Německem. Po zmizení infrastruktury „Západního“ globálního projektu dojde k celkové změně elit a návratu k moci představitelů „staré“ aristokracie (nazývané „Černá internacionála“), která dlouho usiluje o „Kapitalistický“ projekt.

Poznamenávám, že to vyvolá problémy pro RPC (ruskou pravoslavnou církev), protože hlavním koordinátorem „Černé“ internacionály je Vatikán. Není vyloučeno, že by nová elita Kapitalistického projektu rozdělila Rusko mezi sebe a Čínu, aby odložila přímou konfrontaci.

Třetí možností je vejít do taktické koalice se Spojenými státy pro zničení „Západního“ globálního projektu, nevytvářet strategické partnerství, ale budovat vlastní projekt, případně na základě tzv. „Rudého“ projektu, ale přitom se zároveň budou muset budovat vztahy s Čínou proti USA.

Existuje však ještě jedna varianta – zrychlená výstavba eurasijského hospodářského prostoru, s Japonskem a Tureckem.

Všimněte si, že druhá a třetí varianta nyní nevyžaduje jednoznačnou volbu. To znamená, že Putin, po dohodě s Trumpem o střednědobé spolupráci, neudělá konečnou volbu (i když již existuje). Putin má vážný trumf (za využití alternativní ekonomické teorie). Může navrhnout Trumpovi vytvoření na našem území projekčních ústavů pro novou hospodářskou strategii v rámci Kapitalistického projektu a vzdělávání nové vládnoucí elity (všechna stará se vyučila podle pravidel „západního“ globálního projektu, v rámci liberálních myšlenek, a je kategoricky vyloučeno ji použít). Ale nikdo nemůže Putinovi zakázat vytvářet alternativní centra a pak později, po krachu trhů, udělat konečnou volbu.

V každém případě není téměř možné udělat chybu předpovědí, že tento podzim zahájí Trump operaci k likvidaci „Západního“ globálního projektu. Není však vyloučeno, že rozpad příslušné infrastruktury začne „sám o sobě“ a Trump bude reagovat na události. Ale stejně se musíme připravit!