O systematickém okrádání Afriky Západem

Tato skandální zpráva se objevila v německých novinách. Týká se afrických zemí užívajících západoafrický frank CFA. Toto ekonomické otroctví je důležité pro rozvoj francouzské ekonomiky. Kdykoli by tento provoz pravděpodobně selhal, Francie je připravena udělat cokoli, aby ho znovu získala. Pokud vůdce zóny CFA již nesplňuje požadavky Francie, Paříž blokuje své devizové rezervy a uzavírá banky v „rebelující“ zemi.

Francouzská vláda každoročně sbírá ze svých bývalých kolonií 440 bilionů eur daní. Francie se spoléhá na příjmy pocházející z Afriky. V padesátých a šedesátých letech Francie rozhodla, že se francouzské kolonie v Africe stanou nezávislé. Přestože pařížská vláda přijala formální prohlášení o nezávislosti, vyzvala africké země, aby podepsaly takzvaný „pakt pro pokračování kolonizace“. Souhlasili s představením francouzské koloniální měny FCFA („Frank za francouzské kolonie v Africe“), udržováním francouzských škol a vojenského systému a ustavením francouzštiny jako oficiálního jazyka.

 




 

Francouzský CFA je denominací společné měny 14 afrických zemí, které jsou členy francouzské zóny. Tato měna, která brzdí vývoj těchto zemí, vznikla v roce 1945, kdy Francie ratifikovala dohody z Bretton Woods a přistoupila k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).

Podle zákona je 14 afrických zemí stále povinno ukládat v Banque de France v Paříži přibližně 85% svých devizových rezerv. Tyto finance jsou pod přímou kontrolou francouzské státní pokladny. Dotčené země nemají přístup k této části svých rezerv. Vzhledem k tomu, že 15% rezerv je pro jejich potřeby nedostatečné, musí si půjčit další finanční prostředky od francouzské státní pokladny, ale POZOR!!!  za tržní ceny. Od roku 1961 kontroluje Paříž všechny devizové rezervy v Beninu, Burkině Faso, Guinea-Bissau, Pobřeží slonoviny, Mali, Nigeru, Senegalu, Togu, Kamerunu, Středoafrické republiky, Čadu, Konga, Rovníkové Guineje a Gabunu.

Francie tak z afrických zemí čerpá přibližně 440 miliard eur ročně. Vláda v Paříži má také právo na první nabídnutí všech nově objevených přírodních zdrojů v afrických zemích a francouzské společnosti musí mít přednost při zadávání zakázek v bývalých koloniích. Výsledkem je, že největší objem prostředků v oblasti dodávek, financí, dopravy, energetiky a zemědělství mají francouzské společnosti.

Vládní elita v každé africké zemi musí tyto povinné nároky splnit bez jakékoliv jiné volby. Afričtí vůdcové, kteří to odmítají, jsou ohroženi zavražděním nebo svržením své vlády. Během posledních 50 let se v 26 afrických zemích uskutečnilo 67 převratů.

Příkladem může být první prezident Togo západní Afriky, Sylvanus Olympio, který byl svržen převratem. Odmítl totiž podepsat „Pakt o pokračování vyrovnání“. Francie však trvala na tom, že Togo zaplatí náhradu za infrastrukturu, kterou Francouzi stavěli během koloniálního období. Navíc prezident Togo rozhodl odstranit a vytisknout vlastní národní měnu, nikoliv francouzskou koloniální měnu FCFA. Tři dny po tomto rozhodnutí byla nová vláda svržena skupinou bývalých zahraničních legionářů a prezident byl zabit. Hlava legionářů, Gnassingbe Eyadema, získal od francouzského velvyslanectví k útoku 550 eur. O čtyři roky později byl Eyadema povýšen s podporou Paříže na nového prezidenta Toga. Založil tyranskou diktaturu a zůstal u moci až do své smrti v roce 2005.

Pařížská vláda udržuje vazby s bývalými legionáři a svrhává nepopulární vlády v bývalých koloniích. Dalším příkladem může být případ prvního prezidenta Středoafrické republiky David Dacka, který byl v roce 1966 svržen také bývalými členy cizinecké legie. Totéž se stalo s prezidentem Burkiny Faso Maurice Yaméogo a s prezidentem Beninem Mathieu Kérékou – autorem státní převratu. Stejný byl i případ prvního prezidenta republiky Mali Modiba Keita, který se rozhodl odstoupit od francouzské koloniální měny  a také byl zavražděn bývalým legionářem.

 

Poznámka: Jednoznačným donátorem Západu je de facto i ČR, která také ratifikovala tzv. Bretton Woodské dohody  a přistoupila k MMF.

 

Další podrobnosti jsou k přečtení ZDE:

http://vasevec.parlamentnilisty.cz/blogy/africke-zeme-odvadeji-francii-400-bilionu-eur-rocne

 


Autor příspěvku: Přetisknuto ANS

Příspěvek převzatý Aliancí národních sil. Jméno autora a zdroj článku je uveden v textu.