Do jaké kategorie by měly být řazeny Globální kompakt o uprchlících a Globální kompakt o bezpečné, řízené a legální migraci?
Jde o politická ujednání, která by podle článku 49 Ústavy před ratifikací měla podléhat souhlasu obou komor Parlamentu, tedy za předpokladu, že budou smluvními stranami skutečně považovány za mezinárodní smlouvy. Standardně by k jejímu vyjednávání a sjednání měl být někdo prezidentem republiky řádně zmocněn. V tuto chvíli není obecně známo, jestli to prezident republiky udělal. Běžné veřejnosti zatím není známo ani to, jestli vláda oba dokumenty považuje za řádnou mezinárodní smlouvu, nebo jakousi deklaraci, která proklamuje snahu o dosažení určitých cílů, jichž má být postupně dosaženo.
Může prezident republiky, třeba i na poslední chvíli před ministerskou konferencí v Marrákeši, kde mají být oba kompakty slavnostně podepsány, vládě nařídit, že tato smlouva nemá být jménem ČR podepsána?
Prezident republiky může kdykoli vládě odebrat pravomoc sjednat tyto smlouvy. Stejně jako u kterékoli jiné mezinárodní smlouvy. Standardně prezident dává vládě nebo některému ministrovi plnou moc k vyjednávání a ke sjednání mezinárodní smlouvy. A tuto plnou moc samozřejmě může kdykoli odvolat.
Prezident republiky má v případě mezinárodních smluv pravomoc absolutního veta. Ani Parlament nemůže jeho nesouhlas žádným způsobem přehlasovat.
Nic však nebrání tomu, aby k připravovanému návrhu smlouvy zaujal Parlament politické stanovisko už v průběhu vyjednávání.
Podle Ústavy má v takovém případě mezinárodní smlouva při aplikaci přednost. U soudů – včetně našich vnitrostátních – je pak možné se domáhat toho, aby byla použita právní úprava zakotvená v ratifikované mezinárodní smlouvě.
U soudu se však můžete domáhat i plnění závazků, které na sebe stát vzal i resortní smlouvou. V článku 1 odstavci 2 Ústavy je totiž stanoveno, že Česká republika dodržuje závazky, které jí vyplývají z mezinárodního práva.
Odkaz na úplný článek v Parlamentních listech – ZDE
