Projev Vladimíry Vítové, předsedkyně ANS:
Vážení přátelé,
původně jsem chtěla hovořit o tom, jak Evropská komise nedodržuje vůbec žádná pravidla při tvorbě svého rozpočtu – nedodržuje ani zákony, které si sama stanovila. Posledním příkladem je rozpočet na rok 2019.
Například má být zřízen nový Evropský fond pro udržitelný rozvoj a z tohoto fondu mají být financovány výdaje na migraci. Nikoli na boj s migrací. Peníze z tohoto fondu mají jít na výdaje spojené s pobytem migrantů v EU. Proti takovémuto rozpočtu je například Polsko a Maďarsko – nikoli však Česká republika!
Dnes se zde však vymezujeme proti mezinárodním dohodám, které si nepřejeme, aby byly našimi zástupci schváleny. Mohu Vás však ubezpečit, že lidé této země nemají zastání NIKDE – ani u jediné parlamentní politické strany. Ani u jediného poslance. Proč to mohu tvrdit?
ANS zaslala již 31. 3. VÝZVU poslancům PS PČR, aby odmítli Dublin IV, Globální kompakt a Istanbulskou úmluvu, anebo vyhlásili jednorázové referendum na toto téma.
V r. 2018 mají být ze strany ČR podepsány či ratifikovány mezinárodní smlouvy, které budou mít velký dopad na náš stát, národ, rodiny, jazyk, kulturu, náboženství a způsob života a vůbec další existenci.
Kdo tuto Výzvu podepsal? Kromě politického hnutí ANS také předsedové těchto politických stran a spolků a nezávislých médií:
Jednalo se například o tyto politické strany: Změna pro lidi, Česká strana národně sociální, Česká strana národně socialistická a strana Bezpečnost, odpovědnost, solidarita a další. Dále pak o tyto spolky: Platforma evropské civilizace, Českoslovenští vojáci v záloze za mír, Národní domobrana a jiné a pak také o tato nezávislá média: Severočeská pravda, České národní listy a Svobodný vysílač a tak dále. Tedy o představitele organizací a spolků, kteří celkově zastupují statisíce lidí.
Jaká ale byla reakce poslanců? Odpověděli pouze dva.
Z titulu své funkce předseda Výboru pro evropské záležitosti poslance KDU-ČSL Mgr. Ondřej Benešík.
„Děkuji. To jsou ale všechno nikým neschválené návrhy. Konkrétně ten z europarlamentu má minimální šance limitně blížící se nule na přijetí. Žádná smlouva do dneška nebyla přijata, takže se k žádné smlouvě nemůžeme vyjádřit.“
A dále reagoval poslance za KSČM Zdeněk Ondráček: „Vzhledem k tomu, že mi posíláte tuto výzvu, asi předpokládáte, že bych hlasoval pro. Chci říci, že se velmi pletete. Doporučuji proto působit na ty, kteří budou určitě pro.“
Ale i tyto dvě odpovědi jasně svědčily o tom, že poslanci Výzvu buď vůbec nečetli, nebo neporozuměli jejímu textu a především pak jejímu účelu. Hlavní obsah této výzvy spočíval v hájení českých národních zájmů skutky, nikoliv jen slovy!!
Především to byla žádost o předcházení podpisu mezinárodních smluv, které jsou v příkrém rozporu se zájmy této země a většiny jejích obyvatel. Následné „projednávání a schvalování“ těchto smluv podepsaných s Bruselem je úplně nesmyslné.
1.
Cílem výzvy bylo předejít podpisu smluv Dublin IV – tedy de facto Marakéšské deklarace a Globálního kompakt k migraci a Istanbulské smlouvy, a to z podnětu poslanecké sněmovny. Dodatečné schvalování již podepsaných smluv mezi představiteli ČR a vedením EU naší poslaneckou sněmovnou má totiž již pouze formální charakter. Nebo snad zamítá poslanecká sněmovna takto podepsané smlouvy, když tyto jsou fakticky následně nadřazeny českým zákonům?
Pokud máme být závislí jen na tom, co přijme či nepřijme europarlament, je další existence Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nadbytečná.
Platforma evropské civilizace nasbírala pod petici pro Dublinu 6, 5 tisíce podpisů. Iniciovali ji zástupci opět mnoha spolků – kromě ANS například Alternativa pro ČR, D.O.S.T., Éra žen, Kulturní komise ČR, Národní domobrana, Sedmá republika a další… Tato petice byla předána předsedovi PS PČR.
Mimochodem, ze Senátu na žádost o předání petice NIKDO ani neodpověděl. Petice byla předána předsedům všech parlamentních politických stran a také na Úřad vlády. Odezva na ni – NULOVÁ.
Ministr vnitra následně podepsal za ČR tzv. Marakéškou deklaraci, která mj.: omezí zodpovědnost prvních států za migranty a přenese ji na jiné státy EU, tedy i na ČR a k tomuto účelu zřizuje trvalý alokační mechanismus, který má fungovat permanentně a umožní narůstající počty migrantů legálně rozdělovat mezi všechny členské země EU, včetně těch, které na hranicích Schengenu svá území nemají.
Tito migranti budou tak přednostně přerozdělování do čtyř zemí (V4), které zatím přijaly nejméně migrantů. Jednou z přednostních destinací pro migranty se tak stane i ČR. Jedná se o tzv. reformu evropského azylového práva s tím, že cílem je zajistit ochranu migrantů již v regionu jejich původu. Migranti budou tak zlegalizováni ještě před odjezdem z domovské země. Jejich přepravu do Evropy budou zajišťovat neziskovky. Ty platí přímo sama EU.
2.
Hotspoty v Africe, nový plán na „omezení nelegální migrace“ – nad čím naši politici jásají? To není ústupek od dovozu milionů „uprchlíků“. To není ukončení plánu na rozvrácení evropské civilizace a na vyhlazení evropských národů pomocí masové migrace.
To je pochopení elit, že evropské národy se začínají příliš bouřit proti plánu, který tzv. „elity“ naplánovaly a realizují. To je pochopení „elit“, že přes námořní transport milionů migrantů takzvanými dobrovolníky z neziskových organizací a taxi službou Frontex a přes následné rozdělování přes kvóty to nepůjde. Tak se to udělá jinak. Cíl je stejný, jen prostředky jiné. „Uděláme hotspoty v Africe“. „K omezení nelegální migrace“. Ale k čemu to bude ve skutečnosti?
Už se nebude hovořit o nelegálních migrantech, ale jejich přítomnost v Evropě se nyní stává legální. Takže vlastně ani nebude mít smysl Dublin IV. a přerozdělování migrantů, protože všichni náhle budou v Evropě legálně – nebudou již nadále označovány za migranty.
A Marakéšská deklarace je jedním z kroků realizace této změny. Používají se v ní již stejné termíny, jako v Globálním kompaktu k migraci (OSN), který má být podepsán letos na podzim a to mezi OSN a vedením EU (a to i bez souhlasu členských zemí EU) a ve vazbě na podpis například i Marrakéšské deklarace.
Podstatou je, že legálně vznikají práva občanů třetích zemí na migraci v kategorii občanských práv.
Členské země se tím vzdají úplně kontroly svých vlastních hranic a organizování migrace přechází z rukou orgánů jednotlivých států na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a na neziskovky.
Podpisem této smlouvy Evropskou komisí se Globální kompakt stane závazným pro všechny členské země EU a její případné neplnění má být vymahatelné a sankcionovatelné Evropským soudním dvorem.
3.
Smlouva pod názvem Istanbulská úmluva byla podepsána naším velvyslancem při EU již v r. 2016, v letošním roce má dojít k její ratifikaci. S ohledem na její obsah legalizující krádeže dětí z českých rodin k „převýchově“, podobně jak tomu bylo v průběhu 2. sv. války v podobě nechvalně známého projektu „Lebensborn“, je třeba ratifikaci této smlouvy odmítnout.
Naši politici a naši poslanci – které jsme si zvolili – nečiní vůbec žádné preventivní kroky, aby k podepsání těchto smluv nedošlo. TO, že pak někteří teatrálně bědují – až když je pozdě – vůbec nic neznamená.
A ani to pozdní bědování je nezbavuje viny za to, že likvidují další existenci našeho státu, národa, jazyka, rodiny, kultury apod. a že jednají v příkrém rozporu se zájmy většiny našeho národa a naší země a tudíž i v jasném rozporu s českými národními zájmy.
